press

 

Slavnostní vypravení vlaku Petra Ginze dne 14. prosince 2015

Česko-izraelská smíšená obchodní komora ve spolupráci s partnery projektu, kterými jsou České dráhy a.s., Přírodní škola a Terezínská štafeta, pořádá slavnostní vypravení vlaku Petra Ginze dne 14. prosince 2015 na Masarykově nádraží.
Zahájení celé akce proběhne od 14:00 hod. v Masarykově salonku, kde úvodní slovo pronese pan Pavel Smutný, president ČISOK. Následně se svou zdravicí vystoupí státní tajemník Ministerstva kultury, Jiří Ješeta, ředitel odboru obchodu osobní dopravy Generálního ředitelství Českých drah a.s., a paní Tamar Zemach Marom, neteř Petra Ginze. Hosté se poté přesunou na nástupiště, odkud bude vlak Petra Ginze vypraven. Během celého programu vystoupí dětský pěvecký sbor Přírodní školy s několika písněmi. Pan Pavel Smutný, J. E. pan Gary Koren, velvyslanec Státu Izrael a paní Tamar Zemach Marom společně s Jiřím Ješetou z Českých drah slavnostně přestřihnou pásku, aby se tak vlak mohl vydat na svou trasu Praha – Děčín.
Vlak nese jméno skutečně výjimečného chlapce. Petr Ginz se narodil roku 1928 v Praze ve smíšené židovsko-křesťanské rodině. Již od raného věku projevoval talent jako spisovatel, výtvarník i člověk, který dovede ostatní nadchnout a vést. Jeho tvorba neustala ani po deportaci do terezínského ghetta, kde založil časopis VEDEM, jehož byl i šéfredaktor. K tvorbě povzbuzoval i ostatní chlapce z terezínského domova 1. Neustával také v hledání pravdy, přečetl desítky knih o filosofii, politice či historii a přemýšlel o smyslu života i dění kolem něj. V roce 1944 byl zařazen do transportu do Osvětimi, v té době již bylo jeho zdraví podlomené a Petr krátce po příjezdu zahynul v plynové komoře. Ačkoliv se dožil pouze necelých sedmnácti let, zůstalo po něm několik desítek povídek a rozepsaných románů, kreseb, linorytů a reportáží z Terezína.
Rychlík pojmenovaný po Petru Ginzovi nebyl zvolen náhodně. Vlak na trati Praha – Děčín projíždí Bohušovicemi a právě z Prahy do Bohušovic jezdily terezínské transporty. V Bohušovicích jízda končila a lidé z transportu dále pokračovali do Terezína pěšky. Vlak Petra Ginze tak vzdává hold všem, kteří se z této cesty již nikdy nevrátili.

Státní návštěva presidenta Státu Izrael v České republice za doprovodu izraelské obchodní delegace ve dnech 21.-22. října 2015

Při příležitosti státní návštěvy presidenta Státu Izrael, který přijede do České republiky za doprovodu izraelské obchodní delegace, připravila Česko-izraelská smíšená obchodní komora ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR rozličný program, který se uskuteční ve dnech 21. – 22. října 2015. Zahájen bude dne 21. října 2015 návštěvou ŠKODA auto, a.s. v Mladé Boleslavi, kde proběhne i setkání s vedením automobilky. V odpoledních hodinách bude následovat společné pracovní jednání obou partnerských obchodních komor. Současně budou probíhat B2B jednání českých a izraelských firem. V neposlední řadě dojde k podpisu dodatku k Memorandu o spolupráci mezi ELTA Systems a RETIA, a.s.
V prostorech Lichtenštejnského paláce proběhne dne 22. října 2015 Business fórum, které bude uvádět president Česko-izraelské smíšené obchodní komory pan Pavel Smutný. V závěru Business fóra bude podepsáno Memorandum o spolupráci mezi Česko-izraelskou smíšenou obchodní komorou a Izraelsko-českou obchodní a průmyslovou komorou. Toto memorandum přinese podporu a rozvoj vstupu českých a izraelských firem na jednotlivé trhy díky vzniku „duálního členství“. Tento akt se odehraje za přítomnosti presidenta Státu Izrael J. E. pana Re´uvena Rivlina a presidenta České republiky pana Miloše Zemana. Závěr návštěvy vyvrcholí slavnostním Galavečerem Technologické agentury České republiky (TA ČR), kde jednu z cen TA ČR bude předávat i vedoucí izraelské obchodní delegace.

REDO7376

Česko-izraelská smíšená obchodní komora a Hospodářská komora ČR podepsaly Memorandum o spolupráci

Dne 9. září 2015 uspořádala Česko-izraelská smíšená obchodní komora ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR Kulatý stůl s Ing. Vladimírem Dlouhým, CSc., presidentem Hospodářské komory ČR. Po krátkém přivítání podepsaly komory Memorandum o spolupráci. Obě komory spolu již spolupracovaly při realizaci Podnikatelské mise, která doprovázela předsedu vlády ČR pana Bohuslava Sobotku a další ministry při oficiální návštěvě Izraele v listopadu 2014.

IMG_3967

zleva: Ing. Vladimír Dlouhý, CSc., president HK ČR, JUDr. Pavel Smutný, president ČISOK, Ing. Jiří Maceška, vicepresident ČISOK

 

Zemřel Sir Nicholas Winton, čest jeho památce!

Česko-izraelská smíšená obchodní komora jménem svého presidenta, Rady ČISOK a všech členů komory vyjadřuje upřímnou soustrast rodině sira Nicholase Wintona. Odešel člověk, který se nesmazatelně zapsal do dějin České republiky. Činy sira Nicholase Wintona, které po mnoho desítky let byly ukryty pod rouškou jeho mlčenlivosti, a odmítání veškerých zásluh, jenom dokazovaly jeho vysoký morální kredit.

Čest jeho památce!

JUDr. Pavel Smutný, president ČISOK

 

Cenu Arnošta Lustiga získal Dobrý Anděl Petr Sýkora, hrdina 21. století

Petr Sýkora, podnikatel, vizionář, filantrop, spoluzakladatel nadace DOBRÝ ANDĚL a společnosti PAPIRIUS dnes z rukou předsedy vlády ČR převezme Cenu Arnošta Lustiga za rok 2014, ocenění za Odvahu a Statečnost, Lidskost a Spravedlnost, které je každoročně udělováno jednomu z žijících českých občanů.

Petr Sýkora čerstvě oslavil 41. narozeniny. Počátek jeho kariéry se nesl v duchu tradičního úspěšného podnikatele, v mnohém připomínající cestu „amerického snu“. K úspěšné realizaci dobře fungujícího podnikání bezpochyby odvaha a statečnost patří. Petr Sýkora se po ukončení své kariéry ve světě businessu, opět statečně a odvážně, rozhodl jít v životě jiným směrem než většina z nás. Jeho slova dokládají, že lidská zralost, lidskost a spravedlnost nemusí nutně souviset pouze s věkem či získanými zkušenostmi. Pomoc ostatním však pro něj není obětí. Je pro něj posláním a inspirací.

„Výbor letošní volbou prokázal velkou odvahu. Po triádě osobností prověřených dějinnými zvraty naší historie vybral laureáta veskrze současného, hrdinu a vzor pro 21. století. Petr Sýkora je jedinečná osobnost s pevným charakterem a jasnými vizemi. Věřím, že toto ocenění Petra Sýkoru povzbudí k tomu, aby svůj životní postoj ještě intenzivněji šířil v české společnosti a motivoval tak zejména mladou generaci,“ komentuje výběr nového laureáta Pavel Smutný, president Česko-izraelské smíšené obchodní komory.

Cenu, kterou v roce 2011 založila Česko-izraelská smíšená obchodní komora v rámci podpory odkazu spisovatele Arnošta Lustiga, získali v minulých letech Václav Malý, Kamila Moučková a Bedřich Utitz.

„V dnešní době již není třeba projevovat odvahu při obraně existence státu či jiných jednoznačných výzvách. Jednu z klíčových hodnot dneška představuje zdraví. Je krásné a záslužné k němu lidem napomáhat. Tak může vypadat hrdinství 21. století,“ vysvětluje důvody letošní volby prof. Jan Pirk, předseda Výboru Ceny Arnošta Lustiga, který laureáta každoročně volí.

„Podnikání a filantropie jsou si podobnější, než se na první pohled zdá. Dlouhodobě a dobře fungují jen tehdy, když děláte něco opravdu užitečného. Zdravá a fungující česká společnost potřebuje obojí – jak podnikatele, kteří zaměstnávají druhé, vylepšují svět kolem sebe a vytvářejí bohatství, tak neziskové organizace. Základ prosperity je v tom prvním. Civilizovaná společnost však bez toho druhého dobře nefunguje,“ říká Petr Sýkora.

Životopis laureáta CAL za rok 2014 Petra Sýkory

Podnikatel, vizionář, filantrop, spoluzakladatel nadace DOBRÝ ANDĚL a společnosti PAPIRIUS, Petr Sýkora se narodil 9. května 1974 v Praze, kde také vystudoval gymnázium a následně Vysokou školu ekonomickou, obor mezinárodní vztahy, poté MBA program na Thunderbird University.

Ještě v rámci studia na vysoké škole, v osmnácti letech založil Petr Sýkora spolu s přítelem Janem Černým společnost PAPIRIUS – dodavatelskou firmu na kancelářské potřeby. První dodávky papírů nosili zákazníkům v batohu, společnost však brzy začala skvěle prosperovat a stala se největším dodavatelem kancelářských potřeb ve střední a východní Evropě. V roce 2006 společnost prodali americké společnosti Office Depot.

V roce 2011 Petr Sýkora a Jan Černý společně založili nadaci DOBRÝ ANDĚL a dohromady věnovali 25 milionů z prodeje společnosti PAPIRIUS na její provozní náklady. Všechny finanční prostředky získané od dárců tedy směřují na podporu nemocných a jejich rodin.

Účelem nadace DOBRÝ ANDĚL je pomáhat rodinám s dětmi, v nichž rodič či dítě onemocněli rakovinou nebo dítě jiným závažným onemocněním, a které se vlivem těchto okolností dostaly do finanční tísně. Rodinám míří pravidelná finanční pomoc, každý měsíc v řádu několika tisíc korun. Každý dárce vidí příběhy konkrétních rodin, kterým pomáhá. Strategií nadace je dlouhodobě odevzdávat příspěvky do posledního haléře potřebným, pomáhat pravidelně a být transparentní vůči svým dárcům.

„Dobrých andělů“ je více než 40 000 a celkem pomohli téměř 2 500 rodinám nemocných. Za dobu své existence DOBRÝ ANDĚL přerozdělil částku více než 170 000 000 Kč.

Petr Sýkora je ženatý, společně se svou ženou vychovávají dva syny. Bydlí v Praze a část roku tráví na Novém Zélandu. Je vegetarián, věnuje se józe a extrémnímu vytrvalostnímu sportování, studuje filozofii v rámci Vedanta Academy.

Petr Sýkora ve svém životě obdržel celkem tři ocenění. V roce 2013 to byl Marketér roku a o rok později Cena VIA BONA 2014 za osobní zaujetí – Srdcař roku. V roce 2015 mu byla udělena Cena Arnošta Lustiga za rok 2014 dle principů Odvaha a Statečnost, Lidskost a Spravedlnost.
Cena Arnošta Lustiga

Cenu založila v roce 2011 Česko-izraelská smíšená obchodní komora v rámci podpory odkazu Arnošta Lustiga, spisovatele světového formátu, významného představitele českého společenského života a dlouholetého čestného člena Komory. Arnošt Lustig se ve svém díle po celý život zabýval tématem holocaustu, kterým v mládí sám prošel. Soustředil se především na odkrývání vnitřní síly člověka, která mu umožňuje zachovat si lidskou důstojnost a morální hodnoty i v situacích krajního ohrožení. Snažil se nalézt podstatu toho, co činí člověka člověkem, člověkem lepším, šťastnějším. Jeho nezapomenutelná osobnost i po jeho smrti představuje vzor mravnosti, odvahy a lidskosti. Hodnot, které jsou v každé společnosti a v každé době tak důležité. Historicky první Cenu Arnošta Lustiga za rok 2011 převzal pražský biskup mons. Václav Malý. Laureátkou Ceny za rok 2012 se stala Kamila Moučková, legendární česká televizní a rozhlasová hlasatelka a moderátorka. Posledním laureátem se stal pan Bedřich Utitz, válečný veterán a zakladatel exilového nakladatelství Index.

Laureáta Ceny každoročně vybírá Výbor Ceny Arnošta Lustiga složený ze čtrnácti osobností české kultury, politiky a vědy. Předsedou Výboru Ceny je lékař a profesor Jan Pirk, jeho členy například, generální ředitel České televize Petr Dvořák, lékař a přítel Arnošta Lustiga Ilja Kotík, ředitelka Společnosti Franze Kafky, nakladatelka a přítelkyně Arnošta Lustiga Markéta Mališová, socioložka a rodinná přítelkyně Lustigových Jiřina Šiklová, spisovatel, president festivalu Devět bran Pavel Chalupa, generální ředitelka vydavatelství Czech News Center Libuše Šmuclerová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, vrcholový manažer, mentor a kouč Jan Mühlfeit a rektor Univerzity Karlovy v Praze Tomáš Zima.

KONTAKTY

Rubikon PR
Markéta Nakládalová
marketa.nakladalova@rubikonpr.cz
608 301 928

Organizační výbor Ceny Arnošta Lustiga
Šárka Stegbauerová, výkonná ředitelka Česko-izraelské smíšené obchodní komory
sarka.stegbauerová@ciok.cz
737 203 744

 

Průzkum: Hrdinou je pro Čechy Jágr, hasič a rodiče; hrdinství sice obdivujeme, ale nepraktikujeme

Odvaha, statečnost, lidskost a spravedlnost jsou českým občanům v obecné rovině blízké. Více než 86 % si jich myslí, že naše doba potřebuje hrdiny. Nicméně pouze necelá třetina dotázaných by pomohla druhému člověku bez výhrad. Ještě hůře si vede ochota položit život za vlast. Za ni je ochotno riskovat stejné množství dotázaných jako za záchranu zvířat. Tak hovoří data aktuálního průzkumu agentury STEM/MARK, jejž pořádala Česko-izraelská smíšená obchodní komora v rámci udílení Ceny Arnošta Lustiga za rok 2014.

Více než 92 % dotázaných považuje za důležité, aby společnost věděla o lidech, kteří vykonali nějaký hrdinský čin, zachovali se statečně, a pomohli tak jiným lidem či celé společnosti. Méně než třetina jich však je schopna bez výhrad nasazovat svůj život pro záchranu druhých. Nejlépe si v tomto ohledu vedou mladí lidé ve věku 15-29 let. Ochota riskovat svůj život panuje především při záchraně dětí, rodinných příslušníků, blízkých přátel či zvířat.

V dětství jsou nejčastěji za hrdiny považováni rodiče a filmové postavy. Obecně jsou jako hrdinové viděni výhradně muži. Že má Česká republika nějakého žijícího hrdinu se domnívá polovina dotázaných. Nejčastěji je za něj považován hokejista Jaromír Jágr, zpěvák Karel Gott a lékař Jan Pirk, předseda Výboru Ceny Arnošta Lustiga. Za nejvíce hrdinské povolání je pak ve více než 80 % případů označován hasič, následovaný záchranářem a vojákem. Nejméně hrdinské je naopak podle respondentů povolání politik.

Odvážná Evropa
Na průzkum navázala panelová diskuze “Odvážná Evropa?”, která proběhla 5. května ve Vlasteneckém sále Karolina. Mezi diskutujícími byli Jefim Fištejn, Jakub Janda, Tomáš Halík, Lukáš Hejlík, Václav Marhoul a Libuše Šmuclerová. Debata upozornila na současnou situaci související se stavem Evropy, postoji k islamizaci, geografickými změnami na východě našeho kontinentu a problematikou přistěhovalectví.

“Lednové události v Paříži nás přesvědčily o tom, abychom se zamysleli nad významy slov odvaha, statečnost, lidskost a spravedlnost. Tyto ctnosti není snadné definovat, proto jsme chtěli objasnit, co přesně znamenají v dnešní době, v souvislosti s tím, co se děje v Evropě, říká president Česko-izraelské obchodní smíšené komory, Pavel Smutný.

Profesor Tomáš Halík konferenci uzavřel následovně: “Za správnou cestu, jak udržet celistvost Evropy považuji podporu univerzitního vzdělávání, především v souvislosti s výukou evropanství, konformitou vůči většinovým názorům a podporou tradičních hodnot, na nichž je Evropa založena.”

Záznam diskuze je ke zhlédnutí na:

O Ceně Arnošta Lustiga
Cena Arnošta Lustiga je udělována každoročně jednomu z žijících českých občanů, který se obdobným způsobem jako Arnošt Lustig příkladně zasloužil o udržení a rozvoj celospolečenských hodnot, jakými jsou zejména odvaha a statečnost, lidskost a spravedlnost. Cenu založila v roce 2011 Česko-izraelská smíšená obchodní komora v rámci podpory odkazu spisovatele světového formátu a významného představitele českého společenského života a dlouholetého čestného člena Česko-izraelské smíšené obchodní komory.

Česko-izraelská smíšená obchodní komora (ČISOK)
Česko-izraelská smíšená obchodní komora je nezisková nevládní organizace, která vznikla v květnu 1996. Jejím polem působnosti je zejména posilování vzájemných obchodních vztahů mezi českými a izraelskými subjekty, jimž poskytuje odbornou pomoc. Více na: www.cisok.cz.

 

Česko-izraelská smíšená obchodní komora zvolila nové vedení

Tisková zpráva Česko-izraelské smíšené obchodní komora, 24. dubna 2015

Praha 24. dubna 2015 – Komora posiluje proobchodní aktivity a česko-izraelské vazby. Do Rady nově zvolila bývalého velvyslance ČR v Izraeli Tomáše Pojara, dále Miroslava Tyma, Jana Vrátníka a Michala Zahradníčka. Presidentem byl počtvrté zvolen Pavel Smutný, vicepresidenty Tomáš Pojar a Jiří Maceška. V novém volebním období se Komora chce zaměřit na vědu a výzkum, podporu byznysu, transfer know-how, technologií a inovací a ještě užší obchodní a odbornou spolupráci se Státem Izrael.

Ve čtvrtek 23. dubna 2015, v den 67. výročí založení Státu Izrael, proběhla volební Valná hromada Česko-izraelské smíšené obchodní komory (ČISOK). Novými členy Rady se stávají Tomáš Pojar, prorektor Vysoké školy CEVRO Institut a bývalý velvyslanec ČR v Izraeli, Miroslav Tym, místopředseda představenstva a náměstek generálního ředitele České exportní banky, Jan Vrátník, Strategic Relationships Investment Banking Executive Director České spořitelny, a Michal Zahradníček, předseda dozorčí rady a zakladatel PrimeCell Therapeutics.

Do čela Komory byl znovuzvolen stávající president Pavel Smutný, advokát, filantrop, mecenáš a zakládající člen Komory. Pro Smutného je to již čtvrté zvolení v řadě, presidentský post zastával v letech 2009-2011, 2011-2013 a 2013-2015. Staronovými členy Rady se stali Martin Kult, vicepresident společnosti Ness Czech, Jiří Maceška, člen dozorčí rady ČEPS a.s., Petr Mothejl, spolumajitel společnosti Dekonta a vysokoškolský pedagog a odborný poradce Jiří Schlanger.

Zvláštního ocenění se dostalo do Rady již nekandidujícímu Hanuši Holzerovi, dosavadnímu vicepresidentovi Komory a bývalému honorárnímu konzulovi ve Švýcarsku, a Milanu Kenkušovi, dlouholetému vedoucímu ekonomické sekce velvyslanectví Státu Izrael v Praze, kteří byli jmenováni Čestnými členy Rady Komory.

Po třech stabilních dvouletých volebních obdobích, kdy Česko-izraelská smíšená obchodní komora zaujala významné místo ve veřejném životě ČR i Izraele, zejména na poli budování vzájemných obchodních, společenských, vědeckovýzkumných a kulturních vtahů mezi oběma státy, tak došlo k částečné generační obměně a posílení jejího vedení. Stalo se tak v době, kdy je Komora iniciátorem a účastníkem velké řady významných akcí, počínaje Cenou Arnošta Lustiga, kterou založila v roce 2011, až po vrcholná vládní setkání.

Počtvrté zvolený president ČISOK Pavel Smutný dodává: „Je to pro mě velké uspokojení a zároveň znovu velká výzva. Komora je plná energie, po šest let Rada fungovala beze změny jako jeden tým, proto nebylo pro nikoho z nás jednoduché odhodlat se obměně tohoto bezesporu vítězného týmu. Jsem ale bytostně přesvědčen, že noví členové Rady přinesou další impulsy pro rozvoj Komory a udržíme momentum, jehož je Komora a její členové svědkem. Pořádáme ročně na 37 významných akcí, včetně letos již čtvrtého ročníku Ceny Arnošta Lustiga, což je v našich poměrech nesmírná porce práce a úsilí. Chtěl bych poděkovat celému realizačnímu týmu, sekretariátu Komory a hlavně členům, za jejich osobní i finanční podporu. Česko-izraelská smíšená obchodní komora bude s mým plným nasazením i nadále silně naplňovat svá kréda: Podporujeme obchod – Spojujeme národy – Tvoříme hodnoty.“

Tiskovým tajemníkem, předsedou Redakční rady Komory a kontaktem pro média bude i pro další období Pavel Košek ze společnosti Vodafone.

Kontakty pro média
Pavel Košek

tiskový tajemník
e-mail: pavel.kosek@gmail.com
mobil: +420 776 539 693
URL: http://www.cisok.cz/pro-media/kontakt/

Další informace

Česko-izraelská smíšená obchodní komora (ČISOK)
Česko izraelská smíšená obchodní komora je nezisková nevládní organizace, která vznikla v květnu 1996. Jejím polem působnosti je zejména posilování vzájemných obchodních vztahů mezi českými a izraelskými subjekty, jimž poskytuje odbornou pomoc. Více na: www.cisok.cz.

Cena Arnošta Lustiga
Cenu založila v roce 2011 Česko-izraelská smíšená obchodní komora (ČISOK) v rámci podpory odkazu Arnošta Lustiga, spisovatele světového formátu a dlouholetého čestného člena Komory. Cena Arnošta Lustiga se uděluje každoročně jednomu z žijících českých občanů, který se obdobným způsobem jako Arnošt Lustig příkladně zasloužil o udržení a rozvoj celospolečenských hodnot, jakými jsou zejména odvaha a statečnost, lidskost a spravedlnost. Více na: www.cenaarnostalustiga.cz.

Další odkazy

Facebook
www.facebook.com/CeskoIzraelskaSmisenaObchodniKomora
www.facebook.com/cenaalustiga

Twitter
twitter.com/C_I_S_O_K
twitter.com/Cena_A_Lustiga

Abecední přehled nových členů Rady ČISOK

Ing. Martin Kult, člen Rady ČISOK od roku 2009, dlouholetý člen Komory
vicepresident pro Strategic Sales Ness Czech, jednatel společnosti AIK IT

Ing. Jiří Maceška, vicepresident ČISOK pro obchod a business od roku 2013, dlouholetý člen Komory
člen dozorčí rady ČEPS a.s., Člen rady Národního divadla, Člen vědecké rady VŠE, místopředseda dozorčí komise Rady ČT, bývalý velvyslanec ČR při OECD, dlouholeté působení na Ministerstvu průmyslu a obchodu v pozici náměstka ministra, bývalý poradce pro výkon předsednické funkce EU na ministerstvu financí

Ing. Petr Mothejl, člen Rady ČISOK od roku 2009, dlouholetý člen Komory
spolumajitel společnosti Dekonta a.s., podnikatel, filantrop a mecenáš

J. E. Mgr. Tomáš Pojar, nově zvolený, člen Komory od roku 2014
dlouholetý velvyslanec ČR Izraeli a 1. náměstek ministra zahraničních věcí, prorektor Vysoké školy CEVRO Institut pro mezinárodní vztahy, bezpečnostní expert a analytik, dlouholeté působení v organizaci Člověk v tísni

RNDr. Jiří Schlanger, člen Rady ČISOK od roku 2009, dlouholetý člen Komory
člen Rady Výzkumného ústavu balneologického a poradce v oblasti zdravotnictví a sociálních služeb, bývalý náměstek pro elektronizaci zdravotnictví a předseda odborového svazu zdravotnictví a sociální péče

JUDr. Pavel Smutný, president ČISOK od roku 2009, zakládající člen ČISOK
společník Císař, Češka, Smutný s.r.o., president nadačního fondu Bohemia Heritage Fund, člen rady Národního divadla

Ing. Miroslav Tym, nový kandidát, člen Komory od 2012
místopředseda představenstva a náměstek generálního ředitele odpovědný za úsek obchodu České exportní banky, více než dvacetiletá praxi z bankovního sektoru a korporátního financování především v ČR a SR, zejména v rámci ČSOB

Ing. Jan Vrátník, nový kandidát, člen Komory od roku 2013
Executive Director, Strategic Relationships Investment Banking, Česká spořitelna, a.s. (od 2007), ve které působí již od roku 2001

Ing. Michal Zahradníček, Msc., MBA nový kandidát, člen Komory od roku 2013
předseda dozorčí rady a zakladatel, PrimeCell Therapeutics, rovněž spolumajitel IT společností Webcom či Mikenopa

Abecední přehled nových členů Revizní komise ČISOK

Ing. Luděk Cimpa, předseda Revizní komise od roku 2011, člen RK od 2009
Jednatel a generální ředitel Agrofim ČR a SR

Ing. Jan Daňhel, člen RK od roku 2009
Jednatel Oradata s.r.o.

JUDr. Jaroslav Javornický, místopředseda Revizní komise od roku 2013, člen Revizní komise od roku 2009, 2009 -2011 předseda RK
jednatel Profil Servis spol. s r.o.

Doc. Ing. Karel Srnec Ph.D., člen RK od roku 2009
vysokoškolský pedagog, Fakulta tropického zemědělství, Česká zemědělská univerzita v Praze

Zoša Vyoralová, členka RK od roku 2009
Ředitelka KKL-JNF ČR

 

Prezident Česko-izraelské obchodní komory Smutný: Izrael náš vzor a inspirace ve vědě a výzkumu

Zdroj: Parlamentní listy

ROZHOVOR. Budoucnost České republiky je ve vědě a výzkumu. Vláda i podnikatelé se chtějí inspirovat v Izraeli, který letos získal prvenství v soukromém podnikání, inovacích, aplikovaném výzkumu a kybernetické bezpečnosti. Proto spolupráce ve vědě a výzkumu patřila mezi hlavní témata podnikatelské mise organizované Hospodářskou komorou a Česko-izraelskou smíšenou obchodní komorou, která v minulých dnech doprovázela návštěvu premiéra Bohuslava Sobotky a sedmi ministrů na společné zasedání vlád do Izraele. „Česká republika i lidi tady mohou najednou bohatnout na tomto ohromném, velmi lehkém produktu,“ říká jeden z účastníků mise – prezident Česko-izraelské smíšené obchodní komory Pavel Smutný.

V čem byla současná cesta české vlády, kterou jste doprovázeli, odlišná od mise podnikatelů, která navštívila Izrael spolu s prezidentem Milošem Zemanem?

V Jeruzalémě se nyní uskutečnila v pořadí třetí mezivládní konzultace nebo společné zasedání obou vlád, jak se také říká, to znamená, že premiéři Sobotka a Netanjahu v přítomnosti dalších pěti ministrů z obou zemí jednali o společné agendě mezi Izraelem a Českou republikou. Samo o sobě je to důkazem zcela mimořádné úrovně kontaktů, vazeb a ambic o vzájemnou spolupráci, protože to není úplně běžné ve srovnání s jinými státy. Loňská návštěva prezidenta byla vysoce politickou návštěvou a vzhledem k tomu, že ji doprovázela podnikatelská delegace, je potřeba ji chápat jako důraz prezidenta na ekonomické vztahy a podporu byznysu. Ale návštěva části české vlády už znamená konkrétní aplikaci. Premiér Sobotka mi řekl, že velmi stojí o to, aby tento formát brzy pokračoval už v roce 2015. V roce 2013 nastala pauza kvůli pádu Nečasovy vlády a nástupu kabinetu Jiřího Rusnoka. A česká vláda si tuto pauzu nepřeje opakovat. Hodnocení jednání v Izraeli je z obou stran velmi pozitivní, obě strany se na tom jednoznačně shodly, jak mi potvrdil i izraelský velvyslanec. Jsem rád, že česká vláda byla tentokrát mimořádně dobře, podrobně a kvalifikovaně připravena na jednání, nejen v oblasti politicko-bezpečnostní, ale i v doméně hospodářské spolupráce, a zejména v oblasti vědy a výzkumu, kterou předsedové Hospodářské, obchodní a průmyslové komory i my velice zuřivě podporujeme. Za to bych chtěl poděkovat především velvyslanectví České republiky v Izraeli, které odvedlo při přípravě cesty jako vždy výbornou práci. Naše komora jako nevládní struktura byla přizvána k tvorbě programu jednání, čehož si velmi vážíme a také jsme to využili, protože se očekává, že v lednu provedeme společné hodnocení s resorty výzkumu a vědy a průmyslu a budeme se spolupodílet na tom, aby spolupráce nevyhasla a resorty pokračovaly v tom, co bylo dohodnuto. To pokládám za velmi důležité.

Podle vicepremiéra pro vědu a výzkum Pavla Bělobrádka se můžeme v Izraeli inspirovat právě v zapojení soukromého sektoru do vědy a výzkumu, ve schopnosti mezinárodní spolupráce včetně získávání grantů Evropské unie, kde Izrael sice není členem, ale je v tom velmi úspěšný. Vidíte také přínos právě v této oblasti?

Já vidím toto téma jako zásadní, protože Izrael má zhruba osm milionů obyvatel a má šest držitelů Nobelovy ceny za vědecké objevy. To je samozřejmě neuvěřitelný úspěch, je to světový rekord. Izraelská věda v řadě exaktních oborů dostihuje Spojené státy, nebo je i předstihuje. Je to vědeckovýzkumná velmoc a její vědecká pracoviště jsou zapojena do té nejvyšší dělby vědeckých úkolů a témat ve světě. Izraelci mají mimořádnou obratnost, pružnost a metody, jak převést to, co je prodejné a co už je aplikovatelné z výzkumu, do praxe a prodat to. To jsou ty slavné start-upy, to jsou ty slavné inkubátory, to jsou ty zvláštním způsobem financované vědecké projekty třeba mladých týmů nebo nových věcí. Projevuje se to velmi specificky v oblasti IT, kybernetické bezpečnosti, ve všech oborech fyzikálních, chemických, bezpečnostních, informačních, tam všude to výborně funguje. To je návod, že úplně na koleně se dá udělat firma, třeba garážová, která se potom může výhodně prodat na burze nebo nějakému velkému mezinárodnímu investorovi. V České republice budou určitě po vzoru Izraele, s izraelskými zkušenostmi i po vzoru jiných států, protože v tomhle jsme neobyčejně zaostalí, vznikat privátní kapitálové fondy, které budou schopny rozpoznat a investovat do výhodných a výnosných rozvíjejících se oborů, které používají nových vědeckých poznatků. A zřejmě v tom bude nějak aktivní i stát.

Delegaci premiéra kromě podnikatelské mise doprovázela i skupina klíčových českých vědeckých manažerů, kteří tam už konkrétně zkoumali možnosti další spolupráce. Spolupráce s akademií věd funguje, ale chceme podpořit aplikovaný výzkum. Myslím, že věda a výzkum by měly být v příštích pěti letech hlavní agendou spolupráce mezi Českou republikou a Izraelem. Česká republika i lidi tady mohou najednou bohatnout na tomto ohromném, velmi lehkém produktu.

Problémem české vědy je nedostatek financí. Zdá se, že situace se nezlepší ani v rozpočtu na příští rok. Věříte, že spolupráce české vlády s Izraelem a jeho úspěchy díky podpoře vědy a výzkumu povedou i u nás k tomu, že se zvýší prostředky do této oblasti, třeba i z privátní sféry? Nebo česká vláda podpoří projekt, který dobře funguje v Izraeli, tedy zřízení fondů, v nichž se účastní autor nápadu, jeho banka a stát, který tím inovace podpoří a zároveň sníží možné riziko?

V nákladech na vědu a výzkum jsme na průměru Evropské unie, což nás naplňuje radostí, ale po těch hubených letech by to samozřejmě mělo být víc. Jako vše u nás je to problém alokace stávajících zdrojů, tedy dobře rozhodovat o tom, kam ty peníze plynou a do jaké míry je vědecké instituce správně a kvalifikovaně využívají, do jaké míry u nás funguje systém hodnocení vědeckých výsledků a vědeckých ústavů. Myslím si, že v tomhle ohledu je u nás ještě mnoho práce a musí se na tom podílet příslušné instituce, které bytní, bobtnají, mají hodně úředníků, ale dělají věci, které přímo nesouvisí s tím plánem.

Kromě toho jsme součástí programu Horizont 2020, kde jsou připraveny ohromné zdroje, o které si musíme umět říci a které musíme umět čerpat. Jednou z podstatných starostí naší vlády jsou tzv. centra excelence, která byla vybudována s velkými dotacemi Evropské unie a ve kterých nám dosud chybí vědecké kapacity. My je často sami nemáme. Jsou to pracoviště, která vznikla při určitých stávajících výzkumných ústavech nebo fakultách, ale byly pojaty velkoryse a není pro ně dnes u nás dostatek kvalifikovaných pracovníků. Tady je nutná jasná politika státu, protože pokládám rozvoj těchto center, která jsou nejen v Praze a Brně, ale i v dalších městech, třeba v Plzni, Telči i jinde, za zásadní úkol této vlády. Nejde jen o to, aby se do těchto center dostali pouze čeští vědci, ale musí tu běžně pracovat i zahraniční vědci, třeba ze zemí na východ od nás, kteří se mohou u nás díky jazykové podobnosti i kultuře lehce adaptovat. Ale k tomu se musí vláda postavit čelem třeba i z hlediska vízové praxe, sociálních programů i výstavby bytů pro tyto lidi. Všechno to, co předchozí pravicové vlády odmítaly, se teď musí dělat. Málo platné, je to všechno součástí nějaké komparativní výhody, kterou potřebujeme získat. To je velké téma, které je pozitivní pro celou společnost. Potřebujeme se dál otevírat světu, naše země je pořád uzavřená a tohle by nám mohlo prospět. Samozřejmě to může mít synergický efekt s Izraelem a můžeme dál rozvíjet spolupráci ve vědě a výzkumu. Mimochodem vláda chystá jedno diplomatické místo na naší ambasádě v Izraeli pro pracovníka, který se bude výlučně zabývat spoluprací ve vědě a výzkumu, což velmi vítáme.

Pokud by se naše spolupráce s Izraelem rozvíjela úspěšně, v jakém časovém horizontu by se mohl projevit nějaký viditelný výsledek?

Tyto věci jsou celkem zřejmé. Je opravdu důležité, aby vláda postupovala jako celek včetně vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše a pochopila a uznala potenciál spolupráce s Izraelem jako velmi důležitý. To je velmi podstatné. Myslím, že ti členové vlády, kteří byli v Izraeli, byli velmi osloveni tématy, s kterými se setkali a která se všechna týkala vědy a výzkumu. Ať jde o zemědělství, obranu, zdravotnictví, to jsou všechno obory, kde se aplikují vědecké poznatky. Jde vlastně o všechny resorty kromě kultury a práce a sociálních věcí. Kdy to může přinést nějaké výsledky? V krátké době ještě ne, ale ve střednědobém výhledu to už může nějaké výsledky mít a dlouhodobě určitě. To, o čem se bavíme, může mít dopad na státní rozpočet nebo na národní produkt během pěti let. Ale to už půjde o veliké peníze. Myslím, že pokud těch pět let nepromarníme, dílčí výsledky se mohou projevit i rychleji. Může začít nějaký byznys, budou fungovat nějaké start-upy, ty mohou klidně fungovat už příští rok. Ony už u nás nějaké jsou, ale zatím jen desítky, a my chceme, aby jich byly tisíce. Tato věc se může rychle rozšířit. Máme velmi talentované mladé lidi, i my dosahujeme některých světových výsledků, tady určitě intelektuální podmínky jsou, a když se tomu pomůže, může to mít slušný přínos. Další bezprostřední význam mohou mít vědecká nebo technologická centra, jako je CEITEC v Brně, což je obrovské pracoviště, kde pracují mezinárodní vědecké týmy. Před otevřením je severočeské centrum v Ústí nad Labem. Řekl bych, že Česká republika velice nadšeně najíždí na tuto notu, málo se o tom hovoří, spíš se mluví o skandálech a mrznoucích cestujících v tramvajích, ale tohle je velmi silná a velmi povzbuzující agenda. Není to jen vláda, která to dělá, a není to jen spolupráce s Izraelem. V České republice se k vědě a výzkumu upíná stále více institucí, vidí v tom perspektivu a velký vědecký i obchodní význam. A potom Česká republika i lidi tady mohou najednou bohatnout na tomto ohromném, velmi lehkém produktu. Myslím, že by se naše země měla zabývat nejen strojírenstvím a zemědělstvím, ale především těmito obory s obrovskou přidanou hodnotou.

Zdroj: www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Prezident-Cesko-izraelske-obchodni-komory-Smutny-Izrael-nas-vzor-a-inspirace-ve-vede-a-vyzkumu-349331

 

Proslulý izraelský fotograf David Rubinger představí v Praze „Izrael svým objektivem”

Private Pix 4358

Praha – 3.6.2014 Do Prahy v červenci zavítá vůbec poprvé ikona izraelské dokumentární fotografie David Rubinger, fotograf prestižních časopisů Time a Life. Jeho práce se přirozeně dotýkala klíčových momentů blízkovýchodního konfliktu a umožnila mu setkávání s osobnostmi jako Ben Gurion, Menachem Begin, Moše Dajan, Jimmy Carter, Anwar Sadat, Ronald Reagan či Bruno Kreisky. Fotografie Tři parašutisté stojící v němém úžasu před znovudobytou Zdí nářků z Šestidenní války r. 1967 je dodnes ikonickým symbolem jednoho z historických milníků Izraele. Výstava jeho děl pod názvem Izrael mým objektivem je výběrem snímků, které má David Rubinger nejraději. Expozice bude rozdělena do tří sekcí: Jeruzalém – město tří náboženství, Osobnosti a Konflikt / migrace.

Fotograf Karel Cudlín popsal Rubingerovu tvorbu slovy: „Být při tom, vytvořit symboly doby, krásně komponovat, využít hry světla a stínu, prolínat do sebe různé děje v jednom snímku a z jednotlivých obrazů skládat větší celky, vidět významné události prostřednictvím příběhů obyčejných lidí, vytvořit množství portrétů slavných osobností, vždy hledat jejich vnitřní lidskou podobu, zachytit svět jaký je a přidat do snímků něco ze sebe, zaznamenávat vše kolem sebe s důstojností a zachytit skoro sedmdesátiletou historii státu Izrael od vzniku do současnosti – to je dílo legendy izraelské a světové fotografie.”

„Alespoň některé z fotografií by měly obecenstvu sdělit, že fotografovat znamená ‘vcítit se’. To, čeho jste při focení svědkem, vás přitom někdy naplňuje pýchou, jindy bolestí,” dodává k výstavě David Rubinger.

Záštitu nad výstavou převzal Miloš Zeman, prezident České republiky.

Organizátorem výstavy je Česko-izraelská smíšená obchodní komora a Velvyslanectví Státu Izrael
Partneři výstavy: The Nadav Foundation, Izrael – Czech Chamber of Commerce and Industry, Tomáš Pojar, Jakub Šlosárek

David Rubinger: Izrael mým objektivem
4. – 24.7.2014
Staroměstská radnice
Staroměstské nám., Praha 1
otevřeno pondělí od 11:00 do 19:00 hod, úterý od 10:00 do 19:00 hod
vstupné: 80,- Kč
děti do 6-ti let zdarma
mládež do 18 let, studenti, držitelé ZTP a senioři 40,- Kč

David Rubinger se narodil r. 1924 ve Vídni. Do Izraele, tehdejší Palestiny, přišel v roce 1939. Kariéru profesního fotografa započal po druhé světové válce, po návratu z britské armády. V roce 1949, po izraelské válce za nezávislost, začal externě pracovat pro místní deníky. Usadil se v redakci časopisu „Ha’Olam Haze” (Tento svět). Příležitostně fotil na zakázku zahraničních médií Picture Post nebo týdeník Time. Partnerství s časopisy Time a Life se rozvíjelo natolik, že se v 70. letech stal stálým externím fotografem a zůstal jím až do roku 2007, kdy mu bylo 84 let. V roce 1988 vyšla jeho první samostaná monografie provázená výstavou pod názvem „Svěděk doby” a o 20 let později publikovala newyorkská společnost Abbeville Press Rubingerovu fotobiografii nazvanou „Izrael mým objektivem – šedesát let fotoreportérem“. Stejnojmenná výstava byla v posledních dvou letech k zhlédnutí v Evropě, Spojených státech a v Asii. V roce 1997 získal David Rubinger za svou práci ocenění „Israel Prize“.

Projev prezidenta České republiky při příležitosti oslavy Dne nezávistlosti Státu Izrael

Dámy a pánové,

děkuji za pozvání na oslavu izraelského Dne nezávislosti. Státních svátků oslavujících nezávislost se v České republice každoročně konají desítky. Na některých mohu být, na některých nemohu být, ale jediný svátek nezávislosti, který nikdy nemohu vynechat, je svátek nezávislosti židovského Státu Izrael.

Jsou státy, s nimiž sdílíme stejné hodnoty, ať už je to politický horizont svobodné volby nebo tržní ekonomika. Ale těmto státům nikdo nevyhrožuje vymazáním z mapy. Nikdo nestřílí na jejich pohraniční města, nikdo si nepřeje, aby občané tohoto státu opustili svoji zem. Existuje termín, kterému se říká politická korektnost, a já tento termín považuji za eufemismus pro politickou zbabělost, proto mi dovolte, abych nebyl zbabělý.

Je třeba jasně pojmenovat nepřítele lidské civilizace a tímto nepřítelem je mezinárodní terorizmus spojený s náboženským fundamentalizmem a religiózní nesnášenlivostí. Tento fanatizmus se nesoustřeďuje pouze na jediný stát, jak jsme ostatně mohli zaznamenat po 11. září. Muslimští fanatici nedávno v Nigérii zajali 200 mladých křesťanských dívek. A v květné Evropě se v srdci Evropské unie nedávno odehrál odporný atentát v židovském muzeu v Bruselu. Nenechám se uklidňovat prohlášeními, že se jedná pouze o malé okrajové skupiny, domnívám se naopak, že tato xenofobie a tento řekněme rasismus nebo antisemitizmus vyplývá ze samé podstaty ideologie, o kterou se tyto fanatické skupiny opírají.

A dovolte mi, abych na důkaz tohoto tvrzení citoval jeden z posvátných textů: „Strom volá, skrývá se za mnou žid, jdi a zabij ho. Kámen volá, skrývá se za mnou žid, jdi a zabij ho.“ Kritizoval bych ty, kdo vyzývají k zabíjení Arabů, ale nevím o žádném hnutí, které by vyzývalo k masivnímu vyvražďování Arabů, zatímco vím o anticivilizačním hnutí, které vyzývá k masivnímu vyvražďování židů.

Konec konců jeden ze článku statutu hnutí Hamás říká: „Zabij každého žida, kterého uvidíš.“ Chceme se opravdu tvářit, že toto je extrém? Chceme opravdu být politicky korektní a říkat, že všichni jsou hodní a jenom malá část extrémistů a fundamentalistů páchá tyto zločiny?

Jeden z mých oblíbených esejistů Michel de Montaigne kdysi napsal: „Je hrůzné domnívat se, že po zlu musí nutně přijít dobro. Může přijít jiné zlo.“ Začali jsme arabské jaro, z něhož se stala arabská zima, a z boje proti sekulárním diktaturám se staly boje, které jsou vedeny Al-Kajdou. Odhoďme proto politickou korektnost a nazývejme věci pravými jmény. Ano, máme ve světě přátele, kterým vyjadřujeme solidaritu, ale tato solidarita nás nic nestojí, protože tito přátelé nejsou ničím a nikým ohrožováni.

Skutečný smysl solidarity je solidarita s přítelem, který je v nesnázích a v ohrožení, a proto tady jsem.

Miloš Zeman, prezident České republiky, hotel Hilton, 26. května 2014

Proslov JUDr. Pavla Smutného, presidenta ČISOK při příležitosti předání Ceny Arnošta Lustiga za rok 2013

Drahý kapitáne, pane premiére, dámy a pánové, vzácní hosté, dny udělování Ceny Arnošta Lustiga jsou vždycky svaté, nádherné. Scházíme se tu mnozí už potřetí. Vás, kteří jste tu poprvé, srdečně vítám. Panem Bedřichem Utitzem se dovršila pomyslná triáda, triangl Ceny Arnošta Lustiga, ocenění s jasným a vymezeným obsahem. Chci velice poděkovat Výboru Ceny vedenému profesorem Pirkem, ve kterém zasedají opravdu vynikající osobnosti a naši drazí přátelé, za letošní výběr. Volbou Bedřicha Utitze je Cena skutečně korunována. Myslím, že Arnošt by byl velmi spokojený a myslím, že byl by hrdý za to, jak pečujeme o tento odkaz. Bedřich Utitz totiž vyjadřuje základní požadavek Ceny, vlastnosti, které vlastně tvoří jakousi naší definici soudobé morálky. A činí tak celoživotně a s lehkostí. Celý jeho život, 93 let, je příběh ohromné vertikály v čase, která je naplněná těmito hodnotami, aniž by to Bedřich Utitz nějakým zvláštním způsobem posuzoval, protože tím životem prostě šel a výzvy přijímal. Věřím, že nám o svém životním osudu za chvíli pan Utitz více řekne sám.
Další klíčové téma, které letošní laureát Ceny přináší, jsou otázky „Co s životem v dlouhém míru? Co s hodnotami v dlouhém míru? Co máme dělat, když není žádná válka? Jak máme osvědčovat svoji statečnost? Jak máme ukazovat, že skutečně jsme dobří?“ A zároveň přináší odpověď: válka samozřejmě není vůbec řešením ničeho. V míru, o který usilovaly desítky generací před námi, musíme umět žít. Možná jsme se v něm ještě úplně žít nenaučili a nenaučili jsme se tedy využívat toho prostoru a hrát v něm. Protože i v míru probíhají války. I v míru probíhají konflikty. I v míru probíhají hodnotové konflikty. Náš dnešní laureát k tomu říká: „Mrzí mě, že společnost je hrubá a mrzí mě, že narušitelů hodnot neubývá.“ Jak se však někdo, kdo sám sebe vnímá jako opak narušitele hodnot, má chovat? Co má dělat? Má se někde vytahovat, nebo psát do novin o tom, že je nejlepší? Nebo má prohlašovat nějaké morální teze? To by asi nebyl pravým následovníkem Bedřicha Utitze. Čili máme nonšalantně žít svůj život, který je hodnotově ukotven, a věřit v Boha, anebo v někoho jiného, že to všechno dobře dopadne? Také není vůbec dáno, že to všechno dobře dopadne a pro mnoho kamarádů Bedřicha Utitze to bohužel také dobře nedopadlo. Rád bych na ně teď vzpomněl, přestože jsem je osobně neznal. Život jejich generace byl lemovaný ztrátami, a nejenom přirozenými ztrátami ve vysokém věku, ale ztrátami v mládí, ve válce, v koncentračním táboře, v boji. Bedřich Utitz toto vše přežil, přežil Tobruk a přežil Dunkerque. To se všechno lehce řekne, ale je tu teď s námi a to je přece zázrak. Takže člověk potřebuje i štěstí. Život v míru vidí náš dnešní laureát jako odmítání násilí, odmítání totality. Totalitu pak vidí všude tam, kde není dialog, kde je vnucována nějaká pravda, většinou v kombinaci právě s nějakými zhrublými poměry ve společnosti, která není dost citlivá k těmto projevům. Já myslím, že to pro nás všechny je určitě velmi inspirující.

Na závěr bych zmínil poselství Bedřicha Utitze, které nám přináší. A teď promiňte, možná to bude znít už jako omletá fráze, ale na tomto místě ji rád zopakuji. Je to láska k této zemi, protože to je celý ten obsah. Jiřina Šiklová a Enfant terrible Výboru, která má velikou zásluhu na tom, že jsme tady dnes společně s Bedřichem Utitzem, se ho nedávno zeptala: „ Prosím tě, jak to mohly ty vaše manželky vydržet, že jste vždycky někam uprchli a pak místo toho, abyste začali vydělávat peníze a starat se konečně o rodinu, tak zase jste neměli nic lepšího na práci než se starat zas o tu zemi, co vás z ní právě vyhnali.“ Na tuto velmi trefnou poznámku Bedřich Utitz odpověděl: „No protože to byla naše země, my jsme za ní bojovali.“ Generace Bedřicha Utitze si prostě určité otázky nekladla a my bychom si je klást také neměli. Naše země není otázkou, jak vyplývá z odkazu a příkladu našeho laureáta, ale je prostě úkolem. Je to trapné? Je to trapné! Je to občas nesnesitelné? Ano. Je to naše? Je to naše! Máme něco jiného? Nemáme, ani jsme neměli, ani oni neměli. Tak my už vůbec nemůžeme mít.

Chci Vám, pane kapitáne, popřát, hlavně abyste se ještě těšil ze života a ze svého nádherného rozumu. Chci Vám popřát, abyste nám dnes něco řekl. Ale neodvážím se Vám poděkovat, protože by to mohlo být chápáno jako efektní gesto falešné skromnosti. Jak říká současný papež František: „Kdo jsme my, abychom soudili?“ Tedy kdo jsem já, abych soudil? Kdo jsem já, abych děkoval panu Utitzovi? Pan premiér se mu krásně věnoval a gratuloval mu, ale neděkoval mu. Myslím, že děkovat se nakonec může, ale vymyslel pro dnešek lepší způsob. Můžeme mu poděkovat všichni, ale jenom tehdy, když zároveň slíbíme, že věrni zůstaneme. To mi připadá jako jediná možnost. Takže věrni zůstaneme. Děkujeme! Hodně krásného života. Děkuji za pozornost.

Laureátem Ceny Arnošta Lustiga za rok 2013 je Bedřich Utitz

Válečný veterán a zakladatel exilového nakladatelství Index Bedřich Utitz převezal dnes, v pátek 11. dubna, v Rezidenci primátora hlavního města Prahy z rukou předsedy vlády České republiky pana Bohuslava Sobotky Cenu Arnošta Lustiga za rok 2013.
REDB9935
Bojovník za svobodu od Tobruku a Dunkerque, novinář a dlouholetý redaktor Československého rozhlasu, překladatel, aktivní svědek událostí Pražského jara a dvojnásobný emigrant letos oslaví své 94. narozeniny. Jeho životní příběh, který zrcadlí dějiny přelomového dvacátého století, naplňuje zároveň hodnoty, které jsou kritériem pro udělení Ceny – Odvaha a Statečnost, Lidskost a Spravedlnost.
„Po biskupu Václavu Malém a Kamile Moučkové přichází Bedřich Utitz a uzavírá významnou triádu laureátů. Děje se tak v momentě, kdy jsme diskutovali, zda by nebylo dobré přemýšlet o hrdinech 21. století. V takové situaci se objevilo jméno Bedřicha Utitze. A já jsem tuto volbu přivítal s radostí. Uvědomme si, že k nám v osobnostech, jako je Bedřich Utitz, velmi silně promlouvá 20. století a jeho hodnoty. Naší snahou je najít aspoň náznak odpovědi na otázku, co musíme následovat, abychom se hrdinům jako je Bedřich Utitz alespoň přiblížili,“ konstatoval JUDr. Pavel Smutný, president Česko-izraelské smíšené obchodní komory, která v roce 2011 Cenu Arnošta Lustiga založila.
„Na dnešní generaci leží obrovská tíha zodpovědnosti zajistit, aby se tragédie 20. století už nikdy neopakovaly. A teď nemyslím jen války a koncentrační tábory, ale také tu nízkou hodnotu slušnosti a dobrých mravů. Tady máme ještě moc co dohánět. Teď je přeci jenom lepší zřízení, lepší život, ale na druhé straně máme staré i nové neřesti, které nám neumožňují být hrdí na tuto republiku tak, jak by si za své dějiny, za svou minulost zasloužila,“ reagoval osobním poselstvím Bedřich Utitz. A jak on vnímá hrdinství? „Myslím, že hrdinství se neprojevuje jen v činnosti, která je nebezpečná, při které riskujete život. Hrdinství také znamená dokázat se postavit proti tomu, co nestojí lidské životy, ale narušuje hodnoty, nepoctivosti a sobeckosti. Narušitelů hodnot stále neubývá. Pojmenujme tento problém a bojujme proti němu.“

Životopis laureáta CAL za rok 2013 Bedřicha Utitze

Bedřich Utitz se narodil 20. listopadu 1920 ve Vídni, v české židovské rodině. V roce 1931 se rodina přestěhovala do Prahy a v roce 1939, ještě před okupací německou armádou, se jim podařilo v rámci komerčního transportu Černá růže emigrovat do Palestiny. Bedřich Utitz se v Palestině přihlásil do československé zahraniční armády a s 200. protiletadlovým plukem se účastnil obrany Tobruku, poté s oddílem protitankových kanónů obléhání Dunkerque. V lednu 1945 byl zajat.
Po návratu do vlasti pracoval v ČTK a díky svým jazykovým znalostem i pro zahraniční redakce dalších médií. Na sklonku 50. let se stal dopisovatelem v Berlíně. Z ČTK odešel do agentury Telepress. Postupně se Bedřich Utitz vypořádal i se svým členstvím v KSČ. Ve své autobiografii Kaleidoskop mého století na toto téma poznamenal: „Nestydím se za to, že jsem v roce 1945 do komunistické strany vstoupil. (…) Vadí mi ovšem, že mi trvalo příliš dlouho, než jsem definitivně prohlédl.“
Po zrušení Telepressu Bedřich Utitz nemohl pro svůj židovský původ získat práci, krátce zakotvil v Ústavu pro experimentální chirurgii v Praze-Krči jako dokumentarista a knihovník, aby nakonec získal post redaktora v Československém rozhlase. Události Pražského jara jej zastihly v pozici rozhlasového pracovníka v redakci zahraničního vysílání – v srpnu 1968 se aktivně podílel na svobodném, nezkresleném vysílání Československého rozhlasu. V říjnu 1968 mu byla důrazně doporučena emigrace. Tentokrát se usadil v Německu, kde spoluzaložil (s Adolfem Müllerem) samizdatové nakladatelství Index, ve kterém vyšlo více než dvě stě titulů autorů v tehdejší ČSSR „zakázaných“ (Pavel Kohout, Julius Firt, Ludvík Vaculík, Eva Kantůrková, Bohumil Hrabal a další). Knihy byly šířeny v západní Evropě, do Československa zdarma. Založení Indexu a jeho působení od roku 1970 až do roku 1989 Bedřich Utitz později označil za nejužitečnější činnost ve svém profesionálním životě, a to i přesto, že nakladatelská činnost vlastně vůbec nebyla jeho profesí.
V rámci exilu aktivně působil také jako žurnalista a překladatel (např. Mráz přichází z Kremlu Zdeňka Mlynáře). Přes důmyslné spojky byl v kontaktu s domovem a nezištně pomáhal – např. těžce nemocnému spisovateli Jiřímu Hochmannovi publicitou v německých novinách pomohl k rychlému propuštění z vězení. Byl také oporou emigrantům, kteří v Německu hledali útočiště. Vedle aktivní novinářské činnosti v emigraci napsal pozoruhodnou knihu Svědkové revoluce o událostech roku 1968 ve formě rozhovorů s dvanácti prominentními komunisty, kteří se dříve či později s touto ideologií rozešli.
Po listopadu 1989 se Bedřich Utitz podruhé vrátil do vlasti. Stál u zrodu legálního vydávání Lidových novin, kde posléze působil jako pravidelný dopisovatel v Německu. Pracoval také pro Svobodné slovo, Týden, Přítomnost, Práci, Literární noviny, Listy a Český rozhlas. V 90. letech byl Bedřich Utitz aktivní v oblasti podpory a normalizace česko-německých vztahů. Do Prahy se natrvalo vrátil v roce 2005.

Bedřich Utitz obdržel ve svém životě celkem pět vyznamenání: Československý válečný kříž a medaili Za chrabrost ještě během 2. světové války, v roce 1998 Řád Tomáše Garrigua Masaryka, roku 2010 pak vyznamenání Za obranu republiky z rukou ministra obrany. V roce 2014 mu byla udělena Cena Arnošta Lustiga za rok 2013 dle principů Odvaha a Statečnost, Lidskost a Spravedlnost.

Více o Ceně se dozvíte na www.cenaarnostalustiga.com

Hledá se hrdina naší doby. Zn. Odvážný, statečný, lidský a spravedlivý žijící Čech. Máte tip? www.cenaarnostalustiga.cz

Své tipy, prosím, zasílejte na sarka.stegbauerova@ciok.cz

Praha, 21.9.2005spisovatel Arnošt LustigFoto L.Táborský

Před třemi lety navždy neodešel Arnošt Lustig

25. února 2014

Arnošt Lustig, spisovatel a publicista světového významu, zemřel před třemi lety – 26. února 2011. Ve svém díle se po celý život zabýval zejména tématem holocaustu, kterým v mládí sám prošel. Soustředil se především na odkrývání vnitřní síly člověka, jež mu umožňuje zachovat si lidskou důstojnost a morální hodnoty i v situacích krajního ohrožení. Nezapomenutelná osobnost Arnošta Lustiga nadále představuje etalon odvahy, statečnosti, lidskosti a spravedlnosti. Hodnot, které jsou v každé společnosti a v každé době tak důležité. Jeho společenský odkaz podporuje Cena Arnošta Lustiga, založená v roce 2011 Česko-izraelskou smíšenou obchodní komorou (ČISOK). Ocenění bude letos uděleno již třetímu laureátovi.  Cílem Ceny je vedle připomínání odkazu Arnošta Lustiga zejména podpora morálních hodnot a diskuze o nich v rámci celé české společnosti.

Cena Arnošta Lustiga za rok 2013 bude předána na slavnostním ceremoniálu letos na jaře.  „Při letošním, historicky třetím ročníku stál před členy Výboru nelehký úkol nalézt laureáta, který symbolicky uzavře triádu odvážných a statečných, lidských a spravedlivých mužů a žen našeho národa,“ dodává Šárka Stegbauerová, výkonná ředitelka ČISOK a předsedkyně Organizačního výboru Ceny Arnošta Lustiga.

Výročí úmrtí Arnošta Lustiga a blížící se udílení letošní Ceny se stalo impulsem k podnícení veřejné diskuse nad otázkou, zda i naše doba má své hrdiny. Tip na konkrétní osobnost může přidat každý – prostřednictvím ankety na facebookovém profilu Česko-izraelské smíšené obchodní komory https://www.facebook.com/CeskoIzraelskaSmisenaObchodniKomora?fref=ts.

Laureáty Ceny Arnošta Lustiga se dosud stali pražský biskup mons. Václav Malý (2011) a Kamila Moučková, legendární česká televizní a rozhlasová hlasatelka a moderátorka (2012). Laureáta každoročně vybírá Výbor Ceny Arnošta Lustiga, který tvoří osobnosti české kultury, politiky a vědy. Předsedou Výboru Ceny je lékař a profesor Jan Pirk, jeho členy operní pěvkyně a herečka Soňa Červená, generální ředitel České televize Petr Dvořák, lékař a přítel Arnošta Lustiga Ilja Kotík, ředitelka Společnosti Franze Kafky, nakladatelka a přítelkyně Arnošta Lustiga Markéta Mališová, socioložka a rodinná přítelkyně Lustigových Jiřina Šiklová, spisovatel, president festivalu Devět bran Pavel Chalupa, generální ředitelka vydavatelství Ringier Libuše Šmuclerová a nově také předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová a Jan Mühlfeit, Chairman Europe korporace Microsoft.

Souhrnné a aktuální informace: www.cenaarnostalustiga.cz

 

Tisková zpráva – Cena Arnošta Lustiga bude slavnostně předána na jaře 2014

30.1. 2014

Vítězství člověka je v jeho mravnosti. Protože na každou krůpěj mravnosti připadá kapka nemravnosti, jako na červenou krvinku bílá. V každém z nás. Máme tu úžasnou možnost volby. Šlechetnost proti démonu zla. To souvisí s tím, co chceme, čím se staneme.“

 První jarní den uvede v pořadí třetího laureáta Ceny Arnošta Lustiga

Cena Arnošta Lustiga za rok 2013 bude předána na slavnostním ceremoniálu v poledne dne 21. března, v první jarní den letošního roku. Oceněnou nebo oceněným se na základě rozhodnutí nezávislého Výboru Ceny stane občan České republiky, osobnost, která se obdobným způsobem jako Arnošt Lustig zasloužila o udržení a rozvoj hodnot, jakými jsou odvaha a statečnost, lidskost a spravedlnost.

Hlavním smyslem udělování Ceny Arnošta Lustiga je propagovat výše uvedené hodnoty ve všech rovinách a oblastech života české společnosti. Historicky první Cenu Arnošta Lustiga za rok 2011 převzal pražský biskup mons. Václav Malý. Laureátkou Ceny za rok 2012 se na jaře loňského roku stala Kamila Moučková, legendární česká televizní a rozhlasová hlasatelka a moderátorka.

„Když nás v roce 2011 opustil nezapomenutelný Arnošt Lustig, spisovatel světového formátu a osobnost poskytující mnohým z nás jedinečnou duchovní a morální inspiraci, uvědomili jsme si v plné síle, jak nezastupitelnou roli v české společnosti i v naší Komoře jako její dlouholetý čestný člen hrál. Při letošním, historicky třetím ročníku čeká členy poroty významné rozhodnutí. Rozhodnutí, zda zohlednit významné postoje v rámci historických událostí naší minulosti, či zda se zaměřit na osobnosti, které ztělesňují Odvahu a Statečnost, Lidskost a Spravedlnost dvacátého prvního století. S napětím tedy očekáváme, kterým směrem letos Výbor Ceny vykročí.“ říká Pavel Smutný, president ČISOK.

 O Ceně

Cenu založila v roce 2011 Česko-izraelská smíšená obchodní komora v rámci podpory odkazu Arnošta Lustiga, spisovatele světového formátu, významného představitele českého společenského života a dlouholetého čestného člena Komory. Cena Arnošta Lustiga se uděluje každoročně jednomu z žijících českých občanů, který se obdobným způsobem jako Arnošt Lustig příkladně zasloužil o udržení a rozvoj celospolečenských hodnot, jakými jsou zejména odvaha a statečnost, lidskost a spravedlnost.

 O Výboru Ceny

Laureáta Ceny každoročně vybírá nezávislý Výbor Ceny Arnošta Lustiga složený z osobností české kultury, politiky a vědy. Předsedou Výboru Ceny je lékař a profesor Jan Pirk, jeho členy operní pěvkyně a herečka Soňa Červená, generální ředitel České televize Petr Dvořák, lékař a přítel Arnošta Lustiga Ilja Kotík, ředitelka Společnosti Franze Kafky, nakladatelka a přítelkyně Arnošta Lustiga Markéta Mališová, socioložka a rodinná přítelkyně Lustigových Jiřina Šiklová, spisovatel, president festivalu Devět bran Pavel Chalupa, generální ředitelka vydavatelství Ringier Libuše Šmuclerová a nově také předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová a Jan Mühlfeit, Chairman Europe korporace Microsoft.

Souhrnné a aktuální informace: www.cenaarnostalustiga.cz

 

Tisková zpráva k podnikatelské misi doprovázející prezidenta České republiky na jeho oficiální návštěvě v Izraeli

10. 10. 2013

Podnikatelský doprovod prezidenta Zemana slavil v Izraeli úspěch
„V Izraeli je pro české podnikatele ideální doba pro spolupráci, podnikání a obchod. Obě země mají dlouhodobě nadstandardní politické a společenské vztahy. Významným partnerem a jedinečnou platformou s mnoha unikátními projekty a aktivitami pro budování obchodních vztahů mezi Izraelem a ČR je právě Česko-izraelská smíšená obchodní komora,“ shrnuje prezidentskou a podnikatelskou misi její účastnice, výkonná ředitelka ČISOK, Šárka Stegbauerová.

Podnikatelská delegace, která doprovázela prezidenta České republiky Miloše Zemana na jeho první oficiální návštěvě země mimo Evropskou unii, byla úspěšná. Program čtyř dnů, které strávila padesátka významných českých podnikatelů v Izraeli, organizovala Česko-izraelská smíšená obchodní komora a Svaz průmyslu a dopravy ČR.

V rámci podnikatelského programu se uskutečnila řada bilaterálních jednání s izraelskými partnery, zejména na půdě Česko-izraelského business fóra, které proběhlo v pondělí 7. října v Tel Avivu. Mezi izraelskými protějšky vzbudily zájem především zkušenosti a projekty v oblasti rozvoje infrastruktury, strojírenství, přesné optiky, automobilového a obranného průmyslu, filtračních systémů, turistického ruchu či zdravotnictví. Především v rámci těchto témat se rozběhla řada perspektivních projektů a partnerství mezi českými a izraelskými podnikateli.

Stranou nezůstala ani podpora spolupráce mezi institucemi. V průběhu česko-izraelského obchodního fóra bylo podepsáno Memorandum o spolupráci mezi nově otevřeným zahraničním Zastoupením MPO ČR v Tel Avivu a izraelským Institutem pro export a mezinárodní spolupráci. Obě partnerské organizace vyjádřily připravenost vzájemně spolupracovat při podpoře podnikatelů z obou zemí. Memorandum podobného znění bylo podepsáno rovněž mezi Svazem průmyslu a dopravy ČR a Sdružením izraelských výrobců.

Jak zaznělo nejen v rámci úterní diskusní snídaně Miloše Zemana s účastníky mise, je doba na spolupráci v regionu ideální zejména z důvodu nadstandardních politických vztahů mezi oběma zeměmi. Ty je podle prezidenta republiky i dalších členů vlády nutno využít k podpoře ekonomických a obchodních vazeb. Jedním z konkrétních výsledků jednání je uzavřená smlouva mezi izraelskou společností IQC – Institut of Quality and Control Ltd. a českou certifikační společností Bohemia Certification s.r.o., jejíž podpis v rámci úterní pracovní snídaně završil dlouholetou spolupráci. Uzavřený kontrakt je zaměřen na vzájemnou výměnu školitelů a provádění auditů smíšenými izraelsko-českými týmy v oblasti bezpečnosti potravin jak na území České republiky, tak na území Izraele s cílem společných projektů na třetích trzích, zejména pak v jihovýchodní Asii.

Potenciál spolupráce na třetích trzích hraje v možnostech spolupráce významnou roli. „Čeští podnikatelé plánují v příštích 10-15 letech rozsáhlou spolupráci s Izraelem na afrických a asijských trzích. České a izraelské firmy mohou spolupráci využít také při pronikání ma velké trhy v Číně a Indii,“ potvrzuje lídr podnikatelské delegace a prezident Česko-izraelské smíšené obchodní komory Pavel Smutný.

Pavel Smutný: Ekonomická dimenze prezidentské návštěvy v Izraeli

„Státní návštěva prezidenta České republiky Miloše Zemana v Izraeli měla zásadní význam pro politické a ekonomické vztahy naší země s touto mimořádně dynamickou a sofistikovanou ekonomikou. Izrael stabilně roste o zhruba 3% ročně. Nově nalezená ložiska zemního plynu jsou odhadována v desetileté výtěžnosti na 300 mld. dolarů. Sedmimilionový Izrael je světovou jedničkou či dvojkou v informačních technologiích, medicíně, farmaceutickém výzkumu a v oborech s vysokou přidanou hodnotou. Deset jeho občanů získalo Nobelovu cenu, především ve vědeckých oborech. To jsou všechno dobré důvody hledat v Izraeli témata pro průmyslovou i vědeckou spolupráci. Delikátní politická situace této demokracie dnes bohužel téměř obklopené nestabilními režimy, se syrskou tragédií přímo za severní hranicí, přitahuje pozornost médií mnohem více, než faktor ekonomický. To však neplatí pro české podnikatele, z nichž padesátka prezidenta Zemana a čtyři ministry na jejich návštěvě doprovázela. Mezi účastníky business delegace byli představitelé nejvýznamnějších českých firem, kteří v izraelském ekonomickém zázraku hledají nejen obchodní spolupráci ale i inspiraci.

Prezident Zeman je v Izraeli považován za státníka s vizí a za přítele země. Navazuje tak na masarykovskou a havlovskou tradici české politiky. Každá česká vláda po roce 1990 k této tradici přispívala. Prezidentovy výroky je pak třeba vnímat právě v tomto kontextu české politické linie. Zeman se ve svých výrocích, odkazujících k Jeruzalému jako hlavnímu městu obracel především k srdci izraelských občanů. Jeho slova se pohybovala na hraně diplomatických zvyklostí, nicméně zřetelně kumulovala dlouhodobý a konzistentní politický postoj.

O co nám v Izraeli ve skutečnosti jde: silně bohatnoucí země má limity v dopravní obsluze. Aktuální jsou tedy ohromné investice do dopravní infrastruktury, kterých se můžeme a musíme účastnit. Obnova energetické přenosové sítě je stejnou příležitostí. Auto Škoda raketově upevňuje pozici na trhu a patří dnes do první pětky izraelského automobilového na trhu. To jsou ti velcí. S velkou radostí konstatujeme, že rychle roste kooperace nových firem v nejsložitějších perspektivních oborech, jako je regenerativní medicína, biotechnologie a světový hit blízké budoucnosti – ochrana kyberprostoru. To hlavní, co se však při diskusích během prezidentské návštěvy projevilo naplno, je rodící se chuť ke spolupráci na třetích trzích. Izrael se opravdu dovede pohybovat na světovém trhu. Má své zájmy v Africe, zemích BRIC atd. Úvahy o spolupráci v energetice, společném budování investičních celků mohou být v blízké budoucnosti realitou. Prezidentskou návštěvu je třeba tedy chápat jako úspěšnou a produktivní.“

O Komoře
Česko-izraelská smíšená obchodní komora byla založena v roce 1996, v současné době sdružuje přibližně stovku členů – malé, střední a velké podniky i významné fyzické osoby. Tato respektovaná nevládní a nezisková organizace je již téměř 20 let aktivní v podpoře všestranného rozvoje vzájemného obchodu mezi českými a izraelskými podnikatelskými subjekty. Komora rovněž podporuje vztahy mezi oběma zeměmi na společensko-kulturní úrovni a intenzivně spolupracuje s diplomatickými zastoupeními a exekutivními složkami obou zemí. Komora se pravidelně účastní přípravy odborných a vládních misí. V roce 2012 Komora založila prestižní Cenu Arnošta Lustiga, jejíž historicky prvním laureátem za rok 2011 byl biskup Václav Malý a druhou laureátkou se letos stala legendární česká televizní a rozhlasová hlasatelka a moderátorka Kamila Moučková.
ČISOK: http://ciok.cz/ | Cena Arnošta Lustiga: http://www.cenaarnostalustiga.cz/

Tisková zpráva

 24.04.2013

Valná hromada Česko-izraelské smíšené obchodní komory potvrdila JUDr. Pavla Smutného ve funkci prezidenta

Valná hromada Česko-izraelské smíšené obchodní komory (ČISOK) 24. dubna v Praze zvolila do svého čela již potřetí JUDr. Pavla Smutného, společníka advokátní kanceláře CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ a spol. Vicepresidenty byli zvoleni RNDr. Petr Beneš, jednatel a šéfredaktor vydavatelství a nakladatelství Sdělovací technika, Hanuš Holzer – dlouholetý honorární konzul České republiky ve Švýcarsku, a dosavadní člen Rady ČISOK Ing. Jiří Maceška, předseda dozorčí rady Česká pošta s.p. Zároveň došlo ke změně pozice výkonné tajemnice Mgr. Šárky Stegbauerové, která byla po třech letech ve funkci  nově jmenována výkonnou ředitelkou Komory. Předsedou redakční rady byl opětovně zvolen Pavel Košek.

Česko-izraelská smíšená obchodní komora byla založena v roce 1996, v současné době sdružuje stovku členů – malé, střední a velké podniky i významné fyzické osoby. Tato respektovaná nevládní a nezisková organizace je již téměř 20 let aktivní v podpoře všestranného rozvoje vzájemného obchodu mezi českými a izraelskými podnikatelskými subjekty. Komora rovněž podporuje vztahy mezi oběma zeměmi na společensko-kulturní úrovni a intenzivně spolupracuje s diplomatickými zastoupeními a exekutivními složkami obou zemí. Komora se pravidelně účastní přípravy odborných a vládních misí. V roce 2012 Komora založila prestižní Cenu Arnošta Lustiga, jejíž historicky druhou laureátkou se letos stala legendární česká televizní a rozhlasová hlasatelka a moderátorka Kamila Moučková.

Členové Rady ČISOK: Ing. Mirko Kalous – generální ředitel Ness Czech s.r.o., Ing. Martin Kult – majitel společnosti AIK IT s. r.o., Ing. Petr Mothejl – místopředseda dozorčí rady Dekonta a.s., RNDr. Jiří Schlanger – odborný asistent 1. LF UK Praha, člen rady Výzkumného ústavu balneologického, v.v.i., MUDr. Zdeněk Zahradník, generální ředitel Teva Pharmaceuticals ČR s.r.o.