Druhý ze seminářů Ministerstva průmyslu a obchodu v souvislosti s naplňováním cílů koncepce Digitální ekonomika a společnost určených státním zaměstnancům, malým, středním podnikům a novinářům na téma „Podpora infrastruktury pro umělou inteligenci“ se konal jako „Oficiální doprovodná událost Týdne inovací“ ve spolupráci s Institutem pro politiku a společnost a Česko-izraelskou smíšenou obchodní komorou v pondělí 27. května 2019.
Hlavním cílem cyklu seminářů je poskytnout přehled, inspiraci, zkušenost, poučení a praktické poznatky o nových technologiích, budoucích trendech, nástrojích a aplikacích. Prezentace jsou zaměřeny do praxe, s praktickými ukázkami „success stories“ z ČR i zahraničí.
První část setkání byla věnována Národní strategii umělé inteligence v České republice a jejím dopadům, Studii potenciálu umělé inteligence v ČR a Studii umělé inteligence v zemích V4, dále představení spolupráce České republiky s Izraelem v oblasti inovací, právním, etickým a společenským aspektům umělé inteligence a podpoře infrastruktury pro její rozvoj. Druhá část setkání představila praktické příklady dobré praxe v ČR i zahraničí.
Své příspěvky přednesli zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu, Institutu pro politiku a společnost, Česko-izraelské smíšené obchodní komory, NÚKIB, ČVUT a Kanceláře vládního zmocněnce pro lidská práva, ale účast přijali i zástupci firem, které se na umělou inteligenci specializují – Microsoft, IBM, Facebook, Behavee, Bighub a další. Cílem Ministerstva průmyslu a obchodu je nabídnout co nejvíce aktuálních témat, v praxi využitelných informací a umožnit státní správě i malým a středním podnikům profitovat ze zavádění a využívání nových technologií.
Účastníci se například dozvěděli, že:
- silnou stránkou technologického rozvoje umělé inteligence v ČR je vědecká a výzkumná infrastruktura podporující umělou inteligenci;
- v ČR je cca 40 startupů na umělou inteligenci, což je srovnatelné se zeměmi EU;
- v období 2020–2027 poskytne program The Country for the Future 9,1 mld. Kč;
- právní oblasti dotčené umělou inteligencí jsou zejména smluvní vztahy mezi dodavateli a uživateli, mimosmluvní odpovědnost za škodu, regulované oblasti a pracovní vztahy;
- NÚKIB připravuje Národní koncepci výzkumu a vývoje v kybernetické bezpečnosti;
- současnými trendy využití umělé inteligence v oblasti kybernetické bezpečnosti jsou pokročilá detekce anomálií v síťovém provozu; pokročilá detekce pishingu, APT a DDoS útoků; zpracování přirozeného jazyka; rozvoj biometrických technologií a další;
- budoucími trendy a výzvami využití umělé inteligence v oblasti kyberbezepčnosti jsou otevírání „černé skříňky“, certifikace AI systémů; predikce zero-day útoků; deepfake;
- z hlediska Evropské úmluvy jsou v souvislosti s umělou inteligencí dotčena lidská práva na spravedlivý proces, ochranu soukromí, svobodu projevu a zákaz diskriminace;
- Evropská charta pro využití umělé inteligence v justici hovoří o respektu k lidským právům a nediskriminaci, zásadách kvality a bezpečnosti, zásadě transparentnosti a informovanosti uživatelů;
- umělá inteligence se snaží vyřešit i problém s regulací sucha, resp. zadržení vody v krajině; obnovení stability ekosystému řeší projekt „Rain for Climate“;
- projekt InnerEye využívá moderní technologie strojového učení ke správnému nastavení radioterapie při ošetřování karcinomu;
- chytré rozhraní se uplatňuje i ve zvýšení bezpečnosti a lepší ochraně zákazníků; dokáže automaticky identifikovat a reagovat na rizikové situace v reálném čase;
- umělá inteligence se využívá i pro monitorování provozu chytrých výtahů, čímž se snižuje výskyt poruch a doba odstávky;
- v mobilních telefonech mohou chatboti pomoci uživatelům při ztrátě hesla na přihlášení do aplikace; systémy umělé inteligence se snaží simulovat práci operátora call centra;
- otázkou je, zda budou mít lidé důvěru k praktickému využití systému umělé inteligence a jakým způsobem budou interagovat s umělou bytostí nebo umělým technologickým prvkem, který pro nás bude rozhodovat.