Když izraelský podnikatel David Hercky přišel minulý týden do očkovacího centra, byl překvapen. „Ve srovnání s Českem je Izrael obvykle velmi dezorganizovaný, ale tohle bylo něco jiného,“ vysvětlil HN šéf Izraelsko-české obchodní a průmyslové komory v rozhovoru po telefonu z Tel Avivu. „Dohromady jsme byli s manželkou očkovaní za osm minut. Dalších patnáct jsme museli čekat venku, zda se nedostaví nějaká reakce. A 25. ledna máme termín na druhou dávku,“ popsal Hercky.
Izrael se v přepočtu na obyvatele stal světovou jedničkou v očkování proti nemoci covid-19 a v pondělí měl naočkováno 1,2 milionu z 9,5 milionu obyvatel.
Malá země, kterou v příštích dnech nejspíš čeká třetí velmi tvrdý lockdown za deset měsíců, má v plánu do konce ledna podat vakcínu čtvrtině všech obyvatel a do března proočkovat více než 60 procent populace a tím dosáhnout kolektivní imunity. V tomto odhadu je již zahrnuto, že se ve druhé půlce ledna nejspíš zdrží dodávky vakcíny firem Pfizer a BioNTech a tempo očkování trochu zpomalí. Ale každý, kdo dostal první dávku jako David Hercky a jeho manželka, už teď má ve skladech izraelských zdravotních pojišťoven zmraženou jistou druhou dávku.
Robustní zázemí a digitální systémy všech čtyř izraelských zdravotních pojišťoven, které očkování organizují, jsou jedním z klíčů vakcinačního úspěchu.
Dalšími je strategické rozhodnutí vlády v létě loňského roku takovou očkovací akci připravit a nakoupit vakcíny v podstatě za každou cenu. Podle nepotvrzených zpráv z izraelských médií totiž izraelská vláda zaplatila za vakcínu firem Pfizer a BioNTech dvojnásobek částky oproti ceně Evropské unie. Oficiálně vláda tvrdí, že cena nemůže být kvůli obchodnímu tajemství zveřejněna. Tento týden by do Izraele měly dorazit také první dodávky vakcín americké firmy Moderna.
Na nákupu vakcín pracovali Izraelci řadu měsíců. Premiér Benjamin Netanjahu měl podle místních médií jen s šéfem amerického koncernu Pfizer od léta 13 telefonních hovorů. Izraelci jsou si vědomi, že jde o krizovou situaci, vládu tak za vyšší cenu vakcín v podstatně nikdo nekritizuje.
Země jako laboratoř
Tamní média píší o tom, že výrobci vakcín jsou vůči Izraeli s dodávkami vstřícní i proto, že jde o relativně malé objemy. Země se navíc stala v tomto směru velkou laboratoří, protože Izraelci s firmami mohou sdílet data o očkování a případných vedlejších účincích vakcín. Ani s tím většina Izraelců problém nemá, naopak, mnozí v tom vidí šanci, jak Izrael ve světě pozitivně zviditelnit.
„Jeden z důvodů, proč Izrael dostal tolik vakcín, může být, že můžeme dopředu studovat, jak takové očkování zorganizovat,“ citovala americká stanice NPR Boaze Leva, který na izraelském ministerstvu zdravotnictví vede pracovní skupinu určující priority pro distribuci vakcín.
Dalším nepochybným zdrojem izraelského očkovacího úspěchu je historická zkušenost země s existenčním nebezpečím. Politici − v tomto případě premiér Netanjahu − jsou schopni činit zásadní strategická rozhodnutí v zájmu celého státu a většina obyvatel je vezme za svá.
Ochota nechat se naočkovat od příjezdu první dávky vakcíny v polovině prosince vzrostla mezi Izraelci zhruba z 50 na 70 procent.
Vládní televizní kampaň se prý nedá přehlédnout. „Jsem obecně skeptičtější vůči očkování, ale dostala jsem ho spolu s autistickými klienty, s nimiž cvičím v domě sociálních služeb,“ vysvětluje Irina Rubinchiková ze severoizraelského Karmielu, která zároveň pracuje i v mateřské škole. „Cvičitelé fitness jako já přicházejí o práci a já se nechala očkovat, abych si ji udržela. Všechno bylo perfektně zorganizované,“ říká s tím, že v pondělí dostali pokyny k očkování všichni, kdo pracují ve školském sektoru.
Vláda věnovala také velkou péči tomu, aby rabíni ultraortodoxní části židovské populace, která je pandemií velmi tvrdě zasažena, očkování podpořili.
Očkovací plány se ale zatím netýkají Palestinců, i když jich na 300 tisíc každý den dojíždí do Izraele za prací a sektory jako stavebnictví jsou na nich závislé.
„Mohu být vůči izraelskému zdravotnímu systému kritický i ve srovnání s českým, ale kolem vakcíny a očkování dělají v Izraeli opravdu skvělou práci,“ tvrdí již zmíněný Hercky, který je i členem vedení české skupiny Agel, jež podniká ve zdravotnictví.
Digitální pojišťovny
Izrael má podobně jako Česko systém všeobecné zdravotní péče postavený na pojišťovnách. V některé z nich musí být registrován každý Izraelec. Na rozdíl od Česka ale tyto pojišťovny mají vlastní kliniky a lékaře a každý u nich registrovaný klient dostane buď na papíře, nebo přes internet veškeré informace o nejbližších dostupných specialistech. A vše je plně digitalizované.
Izraelci se mohou na očkování přihlásit sami telefonicky nebo přes mobilní aplikaci své pojišťovny. Další možností, hlavně pro starší lidi, je speciální telefonní linka ministerstva sociálních věcí, přes kterou se mohou objednat. A v posledních dnech klienty začaly obvolávat i jednotlivé pojišťovny.
Ty také od prosince začaly budovat velká očkovací centra včetně drive-in, kam lidé mohou dojet autem. Nejprve se očkoval zdravotnický personál a lidé starší 60 let. Od minulého týdne se začali očkovat lidé starší 55 let. Ale výjimkou nejsou ani mladí nebo vojáci − centra se totiž snaží využít vakcínu takřka do poslední kapky. Očkovací látka, zmražená od výrobce na minus 70 stupňů Celsia, má po rozmražení a naředění fyziologickým roztokem jen omezenou životnost. Očkovací centra tak pomocí hlavně digitálních nástrojů dávají vědět, kde například dávek právě přebývá.
Takové zprávy z facebookových stránek pojišťoven si Izraelci předávají například pomocí školních skupin rodičů na sociální síti WhatsApp. „Pro klienty pojišťovny Clalit: Dnes do 16.30 je možné se jít nechat očkovat v budově Heichal Shlomo od věku 45 let, vakcínám končí trvanlivost! A také mladí lidé s nemocemi, jako jsou astma nebo cukrovka,“ byla například zpráva, která v pondělí kolovala po jedné z takových skupin v Tel Avivu.
Může se také stát, že mladší obyvatelé doprovázející své prarodiče jsou odpoledne − kdy už je zřejmé, kolik dávek zbylo − rovněž naočkováni. Každé očkovací centrum připraví vždy velké množství dávek a těm nevyužitým by hrozilo zničení. To je podle deníku New York Times případ velkého očkovacího centra na Rabinově náměstí v Tel Avivu.
Hlubší nedůvěra vůči očkování panuje mezi arabskými Izraelci, kterých někdy nedorazí na očkování až polovina, a pojišťovny pak svolávají místo nich klienty odjinud.
Ran Balicer, předseda vládního expertního panelu, v deníku Jerusalem Post uvedl, že díky rychlé a pružné organizaci se vyhodí jen 0,1 procenta vakcíny, což je v porovnání s jinými očkováními téměř zázrak. Stejný deník také přinesl několik důvodů, proč je izraelské očkování tak úspěšné. Kromě efektivní práce zdravotních pojišťoven a důvěry, kterou k nim Izraelci mají, jsou mezi důvody i dosavadní zkušenosti s velkými očkovacími kampaněmi, například proti chřipce. Dále schopnost státu i obyvatel v krizové situaci hledat, najít a provést řešení nebo práce s daty a moderními technologiemi.
Izraelské nemocnice jsou přeplněné podobně jako v mnoha evropských zemích a vláda nyní uvažuje o třetím tvrdém lockdownu. Do situace také stále více promlouvá politika, neboť zemi čekají už čtvrté parlamentní volby během dvou let. Premiéra Netanjahua však za očkování chválí veřejně i jeho jinak velmi tvrdí kritici. „Plán očkování byl připraven ještě před vyhlášením předčasných voleb a je to hlavně zásluha pojišťoven, že to jde tak skvěle,“ domnívá se David Hercky. „Ale není pochyb o tom, že pokud před volbami bude velká část populace očkovaná, tak si hlavní vládní strana Likud bude připisovat zásluhy.“